Výhybky - kolejové

V tramvajové dopravě se převážně používají koleje žlábkové.

Na samostatných tramvajových tělesech, se používají širokopatní (vignolovy), zejména z důvodu snadné údržby kolejového svršku.

K plynulé změně směru jízdy slouží výhybka. Ta funguje tak, že vždy jeden hrot jazyka výhybky přiléha k opornici vždy na opačné straně, než je zamýšlená změna směru jízdy. Tramvajová výhybka, u které je použito žlábkových kolejí, na rozdíl od té "železniční" (na obrázku) nemá přídržnice, protože ty nahrazuje vlastní žlábek kolejnice.

Tramvajová výhybka

Konstrukce žlábkové srdcovky se oproti srdcovce složené z širokopatních kolejnic liší také, neboť ve většině případů je žlábek srdcovky vyvýšen a to tak, že okolek kola se při pojíždění dotýká žlábku. Takto zvýšený žlábek a jízda po okolku kola eliminute "drncání" kola.

Tramvajová srdcovka
Názorný příklad, kdy tramvaj jede po okolcích
a vlastní kolo se vůbec nedotýká temene kolejnic.
Širokopatní srdcovka
V Brně ji najdete na lince 8 u zastávky Kotlanova.

Dále se na tramvajové trati můžeme setkat s přechodem mezi žlábkovou a širokopatní kolejí.

Dilatační spoj kolejí, slouží k pohlcení délkové roztažnosti kolejnic vlivem střídání teplot. Omezuje se tím možnost vybočení (v létě) nebo lomu (v zimě) kolejnic.